ZÁKLADNÍ ŠKOLA MASAROVA, BRNO Zřizovatel:
MČ Brno - Líšeň
www.brno-lisen.cz

Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Pravidla hodnocení žáků jsou součástí Školního řádu
a školního vzdělávacího programu Naše škola – příležitost pro všechny

Platí od 19.9.2017

Tento dokument nahrazuje Pravidla hodnocení z 3.9.2012

Motto:
Neděláme chyby proto, že se neučíme.
Děláme chyby proto, že se učíme.

1. Zásady hodnocení

1.1 Vlastnosti hodnocení žáků

1.2 Funkce hodnocení

2. Získávání podkladů pro hodnocení

3. Hodnocení prospěchu

4. Kritéria a ukazatele pro jednotlivé stupně hodnocení prospěchu

V jednotlivých předmětech je prospěch žáka hodnocen stupni:
    Stupeň 1 - výborný
    Stupeň 2 - chvalitebný
    Stupeň 3 - dobrý
    Stupeň 4 - dostatečný
    Stupeň 5 – nedostatečný

Při hodnocení žáka se na prvním stupni použije pro zápis známky na vysvědčení stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení.

Východiskem pro stanovení hodnotících stupňů je kvalita výsledků vzdělávání, jež zahrnuje:

4.1 Způsob hodnocení žáků v jednotlivých předmětech

I. stupeň

Český jazyk
V 1. – 3. ročníku hodnotíme:
kontrolní diktáty – 4x ročně (3.ročník )
kontrolní prověrky z mluvnice (3.roč.: 4x ročně, 2.roč.: 1–2x ročně, 1x ročně na závěr 1.roč.)
diktáty – průběžně
mluvnická cvičení – průběžně
krátké slohové práce – 3.ročník
psaní a úpravu sešitů
mluvený projev, reprodukci textu
čtení s porozuměním
ústní zkoušení - 3.ročník
recitaci básní
Přihlížíme k:
domácím úkolům – pravidelnost, pečlivost
schopnosti naslouchání a komunikace
aktivitě v hodině
zapojení do skupinové práce jak při vyučování, tak při projektech
daltonským pracím
hrám
zájmu o četbu, vlastní četbě
Ve 4. – 5. ročníku hodnotíme:
kontrolní diktáty – 4x ročně
kontrolní prověrky z mluvnice 4x ročně, diktáty – průběžně
mluvnická cvičení – průběžně
slohové práce
úpravu sešitů
mluvený projev, reprodukci textu
čtení s porozuměním
čtení s přednesem
ústní zkoušení
recitace básní
referáty
Přihlížíme k:
domácím úkolům – pravidelnost, pečlivost
schopnosti naslouchání a komunikace
aktivitě v hodině
zapojení se do skupinové práce jak při vyučování, tak při projektech
daltonským pracím
hrám
zájmu o četbu
využití možnosti opravy
samostatnosti při práci
k vedení žákovského portfolia

Matematika
V 1. – 3. ročníku hodnotíme:
pololetní kontrolní práce
matematické rozcvičky
matematické hry
opakovací prověrky po ukončeném tématu
aktivitu v hodině
Přihlížíme k:
přípravě na hodinu
účasti v matematických soutěžích
práci ve skupinách
práci na daltonských úkolech
plnění domácích úkolů
Ve 4. – 5. ročníku hodnotíme:
čtvrtletní kontrolní práce
matematické rozcvičky
opakovací prověrky a testy po ukončeném tématu
aktivitu v hodině
Přihlížíme k:
přípravě na hodinu
účasti v matematických soutěžích
práci ve skupinách
řešení daltonských úkolů
plnění domácích úkolů
vztahu k předmětu
vedení sešitů
samostatnosti při práci
využití možnosti opravy
vedení portfolia

Prvouka
V 1. – 3. ročníku hodnotíme:
pracovní listy
práci v hodině
opakovací prověrky a testy
hry
orientaci v daném tématu
Přihlížíme k:
plnění domácích úkolů a domácí přípravě
práci na daltonských úkolech
práci ve skupinách
vedení portfolia

Přírodověda a vlastivěda
Ve 4. – 5. ročníku hodnotíme:
opakovací prověrky a testy po ukončení tématu
ústní zkoušení dle potřeby
samostatné práce
práce v hodině
práce s mapou, nástěnnými obrazy a modely
Přihlížíme k:
plnění domácích úkolů a domácí přípravě
vedení sešitu
práci na daltonských úkolech
práci ve skupinách a na projektech
účasti v soutěžích
vedení portfolia

Hudební výchova, výtvarná výchova, pracovní činnosti a tělesná výchova v 1. – 3. ročníku
Hodnocení v těchto předmětech je zásadně pozitivní a má motivační charakter. Jen zcela mimořádně přistupuje učitel k hodnocení jiným stupněm než výborný. Primárním cílem těchto předmětů je, aby děti vykonávaly výtvarné, pracovní, sportovní a hudební činnosti, které přispějí k jejich rozvoji.
Ve 4. – 5. ročníku umožňuje rozmanitost podkladů respektovat individuální rozdíly žáků a dává jim příležitost uplatnit oblasti, které jsou jejich silnou stránkou. Pokud žák nemá přirozený talent a schopnosti pro práci v těchto předmětech, učitel mu může zadávat takové úkoly, které umožní vylepšit si hodnocení. Hodnocení těchto úkolů nahrazuje známky z výkonů, na které žák nemá talent. Pokud žák aktivně využije nabízené možnosti, vyučující se vždy přikloní k pozitivnímu hodnocení.

Hudební výchova
Hodnotíme s přihlédnutím k:
aktivnímu přístupu, zájmu a snaze
zpěvu (znalost textu a melodií)
referátům k probíranému učivu
znalostem hudebních pojmů
vedení sešitu

Výtvarná výchova
Hodnotíme s přihlédnutím k:
aktivnímu přístupu, zájmu a snaze
tvůrčímu přístupu – nápaditosti, představivosti
zručnosti a pracovitosti
schopnosti spolupracovat
samostatné tvořivé práci
připravenosti na hodinu

Pracovní činnosti
Hodnotíme s přihlédnutím k:
aktivitě a tvořivosti při práci
zručnosti a pracovitosti
schopnosti spolupracovat
dodržování pravidel o bezpečnosti a ochraně zdraví
organizaci vlastní práce, udržování pořádku na pracovišti
kvalitě výsledků vlastní práce

Tělesná výchova
Hodnotíme s přihlédnutím k:
zájmu o předmět a aktivitě
dodržování herních pravidel
pravidelné přípravě na hodiny (cvičební úbor, obuv)
schopnosti spolupráce s kolektivem
dodržování bezpečnostních zásad
sportovnímu chování
všeobecnému přehledu o významných sportovních událostech
výkonům žáka, zejména jeho individuálnímu zlepšení

II. stupeň

Český jazyk
Hodnotíme:
4x čtvrtletní písemné práce
2x kontrolní slohové práce - po přípravě
6x kontrolní diktáty
pravopisná a slohová cvičení průběžně
různé formy práce s textem, některé daltonské listy (podpora čtenářské gramotnosti)
práce na projektech, aktivita ve skupině
mluvní cvičení
referáty o četbě, spisovatelích, prezentace
recitace
Přihlížíme k:
vedení portfolia, úrovni hodnotících listů
domácí přípravě (písemné, ústní úlohy, pomůcky)
práci v hodinách, aktivitě, schopnosti vyjadřování
přípravě úkolu pro ostatní žáky
vedení čtenářského deníku (dobrovolně)
informacím o návštěvě divadla, výstavy a jiné akce (dobrovolně)

Anglický jazyk
V anglickém jazyce známku tvoří úroveň zvládnutí všech řečových dovedností, tj. poslechu, čtení, ústního a písemného projevu na podkladě osvojených jazykových prostředků, tj. gramatiky, lexiky, fonetiky a pravopisu.
I. stupeň
Formy hodnocení anglického jazyka na I. stupni odráží metody a formy práce používané v počáteční fázi výuky. V 1. a 2. ročníku jsou dovednosti poslechu a ústního projevu nadřazeny dovednostem čtení a psaní. Výuka je zde propojena s hudební, pohybovou a výtvarnou výchovou. Žáci jsou hodnoceni na podkladě aktivní práce při vyučování, imitaci říkanek, zpěvu písní, dramatizace příběhů, účasti v hrách a plnění úkolů v pracovních sešitech. Od 3. ročníku si žáci vedou slovníček a znalost slovní zásoby je ověřována ústním zkoušením. Od 4. ročníku se výuka zaměřuje na uvědomělé osvojování gramatického a lexikálního učiva, a proto jsou používány stejné formy hodnocení jako na 2. stupni.
II. stupeň
Při získávání podkladů pro hodnocení žáků na 2. stupni jsou používány tyto formy:
Ústní zkoušení
čtení a překlad textů (výslovnost, plynulost, porozumění čtenému textu)
znalost slovní zásoby a její použití ve větách
znalost a aplikace gramatického učiva
poslechová cvičení
rozhovory
reprodukce textů
samostatný ústní projev
memorování říkanek, básniček, zpěv písní, dramatizace příběhů, hry
Písemné zkoušení
prověrky (ověření znalosti gramatického a lexikálního učiva jednotlivých lekcí)
testy (ověření znalosti gramatického a lexikálního učiva na konci každého tematického celku)
projekty k probraným tématům
cvičení v pracovním sešitě
úplnost a správnost zápisů gramatického učiva v sešitech a slovní zásoby ve slovníčcích
překlady adaptovaných textů (porozumění čtenému textu, práce se slovníkem, dovednost adekvátního překladu)
samostatný písemný projev na dané téma

Při hodnocení učitel sleduje zejména ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů a pojmů a schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při komunikaci v cizím jazyce. Při celkovém hodnocení bude přihlédnuto k aktivnímu přístupu ke všem činnostem, k práci na daltonských úkolech a k vedení portfolia.

Německý jazyk
Hodnotíme:
Ústní projev
samostatné vyjádření myšlenek
podání informace
reprodukce, dialogy
použití slovní zásoby ve větách
fonetickou správnost, básničky, písničky
prezentace projektů
Porozumění textu
vyhledání nejdůležitějších informací v textu (Hörverstehen, Leseverstehen)
práce s informacemi
Čtení
správnou výslovnost
větnou melodii
Psaní
krátké písemné práce (opakování gramatických jevů a slovní zásoby)
slohové písemné práce (pouze v 9. roč.)
Přihlížíme k:
aktivitě v hodinách,
úrovni daltonských listů
zpracování individuálních projektů
snaze o doučení látky v případě absence
vedení portfolia a sebehodnotících listů
domácí přípravě
práci ve skupině nebo ve dvojicích
vedení sešitů

Matematika
Hodnotíme:
znalosti a dovednosti jednotlivých tématických celků (písemnou nebo ústní formou)
čtvrtletní písemné práce
aktivitu v hodinách
Přihlížíme k:
práci v daltonských hodinách
účasti v matematických soutěžích
podílu na práci ve skupinách
přístupu k předmětu
vedení portfolia
vedení sešitu

Fyzika
Hodnotíme:
ústní zkoušení
znalosti a dovednosti jednotlivých tématických celků
laboratorní práce
samostatné prezentování zadaných úkolů
aktivitu v hodinách
Přihlížíme k:
práci v daltonských hodinách
účasti ve fyzikálních soutěžích
podílu na práci ve skupinách
přístupu k předmětu
vedení portfolia
vedení sešitu

Informatika
Hodnotíme s přihlédnutím k:
Hodnotíme s přihlédnutím k: plnění zadaných úkolů
prezentování výsledků své práce
dodržování zásad daných řádem učebny při práci s počítačem
přístupu k předmětu
aktivitě v hodině

Chemie
Hodnotíme:
kontrolní písemné práce
ústní zkoušení
laboratorní práce
projekty
Přihlížíme k:
úpravě sešitu (kompletní zápisy)
aktivitě v hodinách
referátům (dobrovolné i zadané)
daltonským pracem
vedení portfolia

Dějepis
Hodnotíme:
ústní zkoušení
písemné testy a prověrky
orientaci na mapě
práci na projektech, aktivitu ve skupině
některé daltonské listy
referáty, prezentace
Přihlížíme k:
vedení portfolia, hodnotících listů
aktivitě, práci v hodinách
vedení sešitu
informacím o návštěvě muzea, hradu, zámku, výstavy aj. (dobrovolně)
aktuálním informacím, např. archeologický průzkum v Brně (dobrovolně)

Zeměpis a zeměpisný seminář
Hodnotíme:
opakovací písemné zkoušení
ústní zkoušení, testy, písemné práce
Přihlížíme k:
daltonským pracem
projektům
samostatné práci
domácí přípravě (úkoly, vše s přihlédnutím k pečlivosti vypracování)
vedení sešitu a portfolia
aktivitě v hodinách
V předmětu zeměpisný seminář platí kritéria uvedená ve druhém odstavci.

Přírodopis
Hodnotíme:
úroveň znalosti jednotlivých tématických celků
poznávání přírodnin
práci žáka během laboratorní práce
aktivitu a prezentování vlastních vědomostí v hodinách
některé daltonské práce
prezentaci projektů (školních nebo domácích)
herbář, křížovky, skupinovou práci
Přihlížíme k:
vedení sešitu a portfolia
práci v daltonských hodinách
snaze opravit si známky v průběhu pololetí
vlastní iniciativě žáka (dobrovolné referáty)
účasti v přírodovědných soutěžích

Výchova ke zdraví
Hodnotíme:
samostatné práce
skupinové práce nebo práce ve dvojici
písemné zkoušení vhodných témat
aktivitu a prezentování vlastních názorů v hodinách
prezentaci menších projektů (školních nebo domácích)
křížovky, volné psaní, scénky, praktické dovednosti (1. pomoc)
Přihlížíme k:
vedení sešitu a portfolia
snaze opravit si známky v průběhu pololetí
vlastní iniciativě žáka (dobrovolné referáty)

Výchova k občanství
Hodnotíme:
krátké kontrolní úkoly k danému tématu
daltonské listy
výstupy ze skupinových prací a projektů
Přihlížíme k:
referátům, úvahám, aktualitám, křížovkám
vedení sešitů
vedení portfolia
aktivitě v hodinách

Základy administrativy
Hodnotíme:
zvládnutí bezchybného psaní desetiprstovou hmatovou technikou
iniciativu při praktických činnostech
Přihlížíme k:
připravenosti žáka na výuku a jeho aktivitu ve výuce
plnění zadaných úkolů
přístupu k práci (soustředěnost, využití času v hodině, rozvržení úkolu)
samostatnosti, spolupráci ve skupině

Hudební výchova, výtvarná výchova, pracovní činnosti a tělesná výchova
V těchto předmětech umožňuje rozmanitost podkladů respektovat individuální rozdíly žáků a dává jim příležitost uplatnit oblasti, které jsou jejich silnou stránkou. Pokud žák nemá přirozený talent a schopnosti pro práci v těchto předmětech, učitel mu může zadávat takové úkoly, které umožní vylepšit si hodnocení. Hodnocení těchto úkolů nahrazuje známky z výkonů, na které žák nemá talent. Pokud žák aktivně využije nabízené možnosti, vyučující se vždy přikloní k pozitivnímu hodnocení.

Hudební výchova
Hodnotíme s přihlédnutím k:
Praktickým dovednostem – sborový a sólový zpěv Hodnocení probíhá s ohledem na možnosti a schopnosti žáka s přihlédnutím ke snaze, soustředění a pracovní kázni při nácviku a produkci písně.
Teoretickým znalostem – hudební teorie a nauka
Hodnocení probíhá formou ústního zkoušení, opakovacích písemných testů, domácích úkolů a rozhovorů o probrané látce s přihlédnutím k aktivitě žáka v hodině.
Individuálním znalostem a dovednostem a jejich uplatnění
Hodnotí se nadstandardní schopnosti a znalosti žáka a jejich aplikace, aktivní podíl na práci při nácviku písně, vypracování samostatné práce k probíranému tématu, znalost hudebních aktualit, práce na třídních projektech, vedení sešitu.

Výtvarná výchova
Hodnotíme s přihlédnutím k:
připravenosti žáka na výuku a jeho aktivitě ve výuce
domácí přípravě (nošení pomůcek)
plnění zadaných úkolů
přístupu k práci (soustředění na práci, využití času v hodině, rozvržení úkolu)
samostatnosti, spolupráci ve skupině
zvládnutí výtvarné techniky a výtvarného úkolu
referátům

Pracovní činnosti
Hodnotíme s přihlédnutím k:
dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci, udržování pořádku na pracovním místě
domácí přípravě (nošení předepsaných pomůcek, surovin)
spolupráci ve skupině
aktivitě v hodině
plnění zadaných úkolů
testům znalostí

Tělesná výchova a sportovní hry
Hodnotíme s přihlédnutím k:
hodnotíme pomocí hodnotící testové baterie základní motorické schopnosti a pohybové dovednosti, zejména jejich zlepšení s přihlédnutím ke schopnostem a dovednostem žáka
dodržování dohodnutých pravidel
zájmu a aktivitě
pravidelné přípravě na hodinu (cvičební úbor, obuv)
dodržování bezpečnostních zásad při cvičení
fair play chování a kázeň v hodinách
schopnosti spolupráce s kolektivem
znalosti pravidel herních aktivit
všeobecnému přehledu o významných sportovních událostech
účasti ve sportovních soutěžích a reprezentaci školy

4.2 Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Žák se speciálními vzdělávacími potřebami je dítě se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním se rozumí zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je např. postavení azylanta nebo nařízená ústavní výchova.

4.3 Způsob hodnocení nadaných žáků

Hodnocení nadaných žáků vychází z individuálních předpokladů žáka a z dojednaného individuálního vzdělávacího plánu.

5. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

5.1 Funkce a využití sebehodnocení

Sebehodnocení jako cesta ke zplnomocnění žáků
Sebehodnocení je prostředkem, jak navodit či posílit u žáků pocit spoluzodpovědnosti za výsledky vzdělávacího procesu.

Sebehodnocení jako motivační faktor
Zvýšení zodpovědnosti za vlastní práci a náhled na ni má výrazný motivační efekt – podporuje aktivitu žáků.

Sebehodnocení jako prostředek k rozvoji kompetencí žáka
Je-li žák veden k tomu, aby objektivně hodnotil svou práci, přenáší tuto nabytou dovednost do dalších oblastí života. A touto cestou jsou rozvíjeny i všechny klíčové kompetence.

Sebehodnocení jako prostředek k posílení sebeúcty a k orientaci žáka na zvládání problémů
Sebeúcta je výrazným činitelem úspěchu v jakékoli lidské činnosti. Jedním ze zdrojů sebeúcty jsou vlastní zkušenosti se zvládáním a překonáním překážek, s vlastním úspěchem. Pozitivní sebehodnocení, které se na tyto prožitky zaměřuje, může posílit orientaci žáka na zvládání problémů. Takoví žáci mohou být zvídavější, samostatnější, aktivnější a motivovanější ke zvládání překážek vlastními silami.

Sebehodnocení jako prostředek k prohlubování vztahu mezi učitelem a žákem
Sebehodnocení je dovednost, které se žák učí, a učitel je důležitým průvodcem v jejím rozvíjení. Pro žáka je to specifickou příležitostí vstoupit do osobního vztahu s učitelem. Posilující vliv na vzájemný vztah může mít i vědomí společného úkolu - žák a učitel jako účastníci vzdělávacího procesu spolu uzavírají dohodu o cíli své práce a společně vyhodnocují její plnění.

Proces a výsledky sebehodnocení jsou pro učitele cenným materiálem k poznání žáka. Vzhledem k tomu, že sebehodnocení poskytuje průběžné informace o vývoji žáka, mohou být tyto materiály cenné i pro ostatní učitele (při změně vyučujícího, přechodu žáka na II. stupeň). Z tohoto důvodu se písemné sebehodnocení se souhlasem žáka uchovává a stává se součástí jeho osobní dokumentace. Na konci školní docházky mohou být tyto materiály jedním z podkladů při vypracování závěrečného hodnocení žáka.

S výsledky sebehodnocení se mohou seznámit i rodiče (konzultace, hovorové hodiny apod.). Přínosem je, pokud i rodiče mohou doplnit vlastní hodnocení práce svého dítěte, např. při domácí přípravě. Je to pro ně příležitost, jak aktivně vstupovat do kontaktu se školou a vyjadřovat se k práci svého dítěte i učitelů.

5.2 Metody a formy sebehodnocení

Konkrétní metody a formy sebehodnocení používá učitel dle vlastního uvážení tak, aby respektovaly věk a úroveň schopností žáků. Jejich použití se řídí některými obecnými zásadami:

5.3 Konkrétní metody sebehodnocení žáků

Diskuse mezi učitelem a žákem
Nejčastěji využívaná metoda, slouží ke zhodnocení práce žáka, má formu společné diskuse, dialogu.

Hodnotící listy
Jsou v nich stanovena kritéria, která žák hodnotí. Mohou využívat např. i bodování, škálování apod. Jejich podoba a rozsah se přizpůsobují věku dítěte. Učitelé jednotlivých předmětů si sami zvolí formu hodnotícího listu. Vyučující se shodli, že sebehodnocení formou hodnotících listů budou s žáky provádět v tomto rozsahu:

I. stupeň

Předměty v 1. – 3. ročníku měsíčně, ve 4. – 5. ročníku český jazyk, matematika po probraném tematickém celku, minimálně měsíčně, přírodověda, informatika a vlastivěda čtvrtletně, tělesná výchova, výtvarná a hudební výchova, pracovní činnosti pololetně. Vyučující, kteří pracují s daltonskou metodou s využitím týdenních plánů, mohou uplatňovat sebehodnocení v rámci těchto plánů.

II. stupeň

Anglický jazyk po dokončení lekce. Využívají se hodnotící listy, které jsou zpracovány v pracovním sešitu. Německý jazyk po skončení lekce. Pouze skupiny, které se učí podle učebnice Beste Freunde, využívají hodnotící listy, které jsou zpracovány v pracovním sešitu. Zeměpis, matematika, fyzika po probraném tematickém celku. Přírodopis, český jazyk, dějepis, informatika, chemie, výchova k občanství čtvrtletně, výchova ke zdraví, tělesná a výtvarná výchova, pracovní činnosti pololetně.

Hodnotící listy žák zakládá do svého portfolia.

Dotazníky
Při sebehodnocení jsou využívány velmi často. Mohou se využít např. následující otázky - co bylo pro tebe nejzajímavější, co ti dalo nejvíc práce?

Žákovské portfolio
Je uspořádaný soubor prací žáka, který poskytuje informace o průběhu a výsledcích jeho činnosti. Součástí portfolia může být např. vypracovaná a učitelem ohodnocená písemná práce, vlastní sebehodnocení, hodnocení učitelů, výtvarná díla, slohové práce apod. Portfolio je pracovní pomůckou, ale i jakousi vizitkou žáka, může jej provázet i po několik let školní docházky. Předmětová portfolia jsou uložena ve třídě na vymezeném místě v pořadačích. Žáci mohou s portfolii pracovat i doma. V určenou dobu, zpravidla o čtvrtletí, předkládají žáci svá portfolia ke kontrole vyučujícím a vedení školy. Písemné práce, které slouží jako podklad pro hodnocení, se do portfolia mohou uložit až po uzavřeném hodnoceném období (pololetí). Součástí předmětového portfolia může být i dohoda mezi učitelem a žákem. Formu si zvolí každý učitel sám.

Další metody a formy
Jedná se o "volnou tvorbu". Mohou to být např. sebehodnotící dopisy, deníky, písemné reflexe, kresby, školní zpráva apod.

6. Slovní hodnocení

Slovní hodnocení je konkrétní slovní vyjádření o dosažené úrovni žáka ve vztahu k cíli vyučování a možnostem žáka. Jde o kvalitativní posuzování žákova výkonu nebo chování vyjádřené formou slovní zprávy.

6.1 Forma slovního hodnocení

Při slovním hodnocení se postupuje také podle zásad a kritérií pro hodnocení žáků, neboť by měla být zachována vazba slovním hodnocením a známkou. Použití slovního hodnocení však není pouhé mechanické převádění číselného hodnotícího stupně do složitější slovní podoby, ale jsou zohledněny individuální potřeby dítěte.

Slovní hodnocení uplatňujeme průběžně (ústně, písemně – učitel zapíše do notýsku komentář k práci, představením konkrétní práce dětí) nebo jako hodnocení závěrečné na vysvědčení.

Slovní hodnocení má podobu obsahové analýzy žákova výkonu a mělo by obsahovat:

7. Celkové hodnocení žáka

Celkový prospěch zahrnuje výsledky hodnocení z povinných předmětů, volitelných předmětů a chování. Nezahrnuje hodnocení nepovinných předmětů. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení.

Nelze-li žáka hodnotit z objektivních důvodů na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se v 1. pololetí nehodnotí.

Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení žák navštěvuje nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

Žák, který nemohl být hodnocen v náhradním termínu nebo na konci druhého pololetí neprospěl, opakuje ročník. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dověděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka, je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy, v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná, tvoří ji předseda, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu, a přísedící. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol.

7.1 Stupně celkového hodnocení na vysvědčení

Prospěl (a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 (chvalitebný), průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré.

Prospěl (a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 (nedostatečný) nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

Neprospěl (a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 (nedostatečný) nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí.

Nehodnocen (a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

8. Opravné zkoušky

9. Hodnocení chování

9.1 Kritéria a ukazatele pro jednotlivé stupně hodnocení chování

Stupeň 1 - velmi dobré
Žák dodržuje ustanovení školního řádu a pravidla společenského chování. Chová se a jedná slušně, taktně, zdvořile a ohleduplně, respektuje ostatní. Ojediněle se dopouští drobných přestupků proti pravidlům školního řádu a požadovaného chování.

Stupeň 2 - uspokojivé
Žák se opakovaně dopustí přestupků proti školnímu řádu nebo pravidlům společenského chování. Případně se dopustí závažnějšího přestupku. Přistupuje k výchovným opatřením s projevenou snahou své jednání napravit nebo zlepšit své chování.

Chování žáka lze hodnotit tímto stupněm na základě podnětu kteréhokoliv pedagogického pracovníka a je projednáno v pedagogické radě. Stupeň 2 – uspokojivé lze udělit po předchozím udělení důtky třídního učitele. V případě, že žák dále pokračuje v porušování pravidel školního řádu nebo při závažném porušení školního řádu i bez udělení předcházejících výchovných opatření. Návrh sníženého stupně z chování a důvody k jeho navržení projedná třídní učitel se zákonnými zástupci žáka před zasedáním pedagogické rady. Výsledek jednání pedagogické rady je písemně sdělen třídním učitelem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Pokud se zákonný zástupce bez omluvy a bez pokusu o smluvení náhradního termínu nedostaví k projednání, třídní učitel pouze písemně oznámí žákovi a zákonnému zástupci navržení a udělení sníženého stupně z chování. Udělení sníženého stupně z chování zaznamená třídní učitel do školní matriky, do zápisu z pedagogické porady a na vysvědčení.

Stupeň 3 - neuspokojivé
Žák se dopustí velmi závažného přestupku proti školnímu řádu nebo pravidlům chování. Svým chováním a jednáním negativně ovlivňuje soužití ve třídě nebo ve škole. Svá pochybení a výchovná opatření buď nepřijímá, nebo je vůči nim apatický, a tak se obvykle dopouští dalších přestupků.

Chování žáka lze hodnotit tímto stupněm na základě podnětu kteréhokoliv pedagogického pracovníka a je projednáno v pedagogické radě. Stupeň 3 – neuspokojivé lze udělit v případě, že žák dále pokračuje v porušování pravidel školního řádu nebo při závažném porušení školního řádu i bez udělení předcházejících výchovných opatření. Návrh sníženého stupně z chování a důvody k jeho navržení projedná třídní učitel se zákonnými zástupci žáka před zasedáním pedagogické rady. Výsledek jednání pedagogické rady je písemně sdělen třídním učitelem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Pokud se zákonný zástupce bez omluvy a bez pokusu o smluvení náhradního termínu nedostaví k projednání, třídní učitel pouze písemně oznámí žákovi a zákonnému zástupci navržení a udělení sníženého stupně z chování. Udělení sníženého stupně z chování zaznamená třídní učitel do školní matriky, do zápisu z pedagogické porady a na vysvědčení.

Za závažná porušení školního řádu budou pro potřebu pravidel hodnocení chování považovány následující skutečnosti:

Za zvláště závažné porušení školního řádu jsou považovány následující skutečnosti:

Zvláště hrubé porušení školního řádu oznámí ředitel školy orgánu sociálně právní ochraně dětí (OSPOD) do následujícího pracovního dne poté, co se o tom dozvěděl.

Každý přestupek bude posuzován individuálně s přihlédnutím ke konkrétní situaci a dalším charakteristikám (věk, motivace, dosavadní chování žáka apod.)

9.2 Výchovná opatření

Pochvaly a jiná ocenění

Napomenutí a důtky

Při porušení povinností stanovených školním řádem nebo při porušení obecně daných pravidel chování lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

Tato opatření předcházejí zpravidla před snížením stupně z chování.

Mgr. Ivo Zálešák
ředitel školy

Výstava Barevný podzim
Akademie ke 35. výročí školy