 | ||
 |  |
| ||
| |
V předvelikonočním týdnu jsme na naší škole zažili velkou premiéru. Děti, které se věnují hře na hudební nástroj, vystoupily před svými kamarády a spolužáky. Každý se během celého dopoledne představil pětkrát. A že to není jen tak! V davu se snadno skryjeme. Najednou je ale potřeba vystoupit a na pár minut být středem pozornosti nejen všem přihlížejícím dětem, ale také učitelům a vedení školy. A to vše během celého dne několikrát za sebou. Klobouk dolů!
Poctivě jsme nacvičovali a sestavovali program. Sešlo se nám sedmnáct mladých muzikantů, kteří se hře na hudební nástroj věnují v délce od několika měsíců po čtyři roky. Zastoupení měly všechny ročníky 1. stupně. Pestrost zvolených hudebních nástrojů byla úžasná. Diváci si poslechli skladby hrané na klavír, keyboard, housle, kytaru, zobcovou flétnu, ale také na méně obvyklou trumpetu či ukulele. Účinkujícím dětem všichni v publiku drželi pěsti a podporovali je potleskem. Během celého programu byli posluchači do děje i vtaženi, protože mohli hádat různé názvy děl, případně názvy pohádek a filmů, pro které byly jednotlivé skladby složeny.
Velká škoda, že někteří se ze zdravotních důvodů zúčastnit nemohli. Těm patří alespoň poděkování za píli a podílení se na nácviku. Věřím, že koncert „Děti dětem“ jsme nezhlédli naposledy. Ti, kteří neměli šanci vystoupit v rámci letošního 1. ročníku, se jistě rádi vrátí příští školní rok. A možná se přidají i další, kteří doposud odvahu nenašli.
Všem držím pěsti a přeji, ať se hudební cesta každého z dětí ubírá správným směrem. Hrát si i jen tak pro radost je úžasné trávení vlastního volného času. Děkuji za vaši píli a chuť být součástí „Děti dětem“.
Mgr. Marcela Šimecká
